TATROSKA

24.05.2008, Druhořadý reportér Kapitola 10: Vstříc valašskému publiku

"A kde je Hanys???"
"Ale, tak trochu si šel pokonverzovat s mísou a tak se jí zalíbil, že ho nechce pustit..."
Topry a Twns

Pokud byste v hlavním městě všech Valachů (Valašském Meziřití) hledali klub Café Song, museli byste jet do míst s největší koncentrací panelových domů. Mezi nima nenápadný podzemní klubík, mimochodem na koncerty jak dělaný, nám padnul do oka hned. Byla to zároveň „zkouška“ kapely, jak si s koncertem poprvé (a zatím naposled) poradí bez zpěváka. Hanysek totiž marodil stylem stejným jako jeho bráška když jsme hráli v Opavě – postel – záchod – postel – záchod – záchod – záchod. Vyhládlí po dlouhé, půlhodinové cestě jsme objednali pizzu, po které se zaprášilo, že ani hbité bubenické ruce Michalovy nestačily zachytit poslední kousek řítící se do chřtánu Pedrosova. Mimochodem – střevní chřipky našich dvou sourozenců mají nejspíš souvislost právě s pizzou, jelikož v Opavě, kdy trůnil na WC Twns – jedli jsme před koncertem taky pizzu. Zajímavá blbost že? Snad bude mít zase někdo zažívací problémy, protože na pizze ujíždíme.:)
Pódium se nám otevřelo po 20 hodině. Mezitím se klubík pěkně zaplnil a Tatroska za vůdčího hlasu a místy mírných textových úprav Twinse coby zpěváka (zvládl to skvěle, texty se učil ještě cestou v autě), ukázala, že má skákající a pogující dav správně pod SKAkontrolou. Po tomto koncertě jsme museli poprvé začít snášet pochvaly nám neznámých přítomných fanoušků i zvukaře za odvedený výkon. Děkujeme!
Po nás se objevila tenkrát začínající, ale výborná ska-punková kapela z okolí Olomouce 380V. Střihla pár kousků vlastních, pár od Tleskače a připravila pódium pro pravý punkový vývar v podání partičky Konte-in-air. Štěpa doplatil na jejich tvrdé rytmy a v pogu si ošklivě namohl kotník. S členy této kapely jsme nakonec zahráli společně pár písní (padly tam i nějaké naše), nakonec padla Sweet home Alabama a klub pro tento večer přestal vysílat zvukové vlny. Tím jsme se skupinou Konte-in-air navázali vřelé a přátelské vztahy. Dodnes chodí jejich frontman se svou slečnou na některé naše koncerty - děkujem. Asi je to omluvné gesto za Štěpův kotník. Rovněž děkujeme zatím nejpřátelštějšímu a nejpohodovějšímu zvukaři, který nás zatím zvučil. Nakonec jsme na zeď za pódiem nakreslili na památku logo kapely a šlo se k autům. Ještě před odjezdem asi ve 2 ráno Štěpa řekl Toprymu ať nastartuje auto a nechá otevřené dveře a ať už všichni nasednou. Pak jsme uslyšeli půlminutový úryvek z melodie budíčku pro vojáky v podání Štěpova ještě stále neunaveného tónu. Lidi, kteří z paneláku poté vzbuzení vylezli a začali nadávat kdo je budí, jsme už neslyšeli, bo jsme úspěšně ujeli.

17.05.2008, Reportér Kapitola 9: Kouříš, kouřím...kouříme

"Hej, co dělá ten knoflík, na kterém je napsáno dým???"
"Ty vole, a ty že deš na vysokou školu?!"
Bambus a Štěpa

Když odpadne koncert, je to nemilé. Ještě nemilejší je, když ten koncert je s celkem známou kapelou. A úplně to nejvíce úpa nemilé je, když vám volá ve čtrvtek večer Štěpa, že by chtěl u vás v klubu udělat v sobotu koncert...
Takhle nějak si museli připadat lidi v příborské Slavii, kde jsme se po odložení koncertu s PSC (ne, není to žádná choroba, kterou zase chytil Hanys) neboli Prague Ska Conspiracy, rozhodli uspořádat 17.května koncert.
Na koncert jsme si pozvali jenom nejbližší okruh známých a bylo hned zřejmé, že koho v publiku nebudeme znát, ten zabloudil. Ale i tak nás naplněnost Slavie mile překvapila. Sice tam byli jenom známí, ale občas se tam mihla nějaká ta tvář cizince.
Koncert to byl v celku podařený, každý se mohl rozpařit, bo místa bylo dost. Každý se mohl opít, bo chlastu bylo taky dost. Jediným problémem byla Štěpova a Bambusova posedlost mašinou na dým. Během půl minuty byli tito dva exoti schopni udělat ze Slavie pouze rozmazanou skvrnu schovanou uvnitř hustého dýmu. Vrcholem celé akce výtržníků byla jejich snaha zjistit, jak to uvnitř daného přístroje vypadá, když se z něj zrovna dýmý, a proto neváhali, a strčili do něj okamžitě své chlupaté hlavy, aby se mohli pokochat krásami onoho přístroje.
Na konci jsme se ještě domluvili s partičkou příborských hoperů z Rebelie na společném jamu. Bambus konečně mohl uplatnit své dlouholeté poslouchání Rage Againt The Machine a vyřádit se na své lesklé basovce, a ostatní také nezůstali pozadu a přispěli svými improvizacemi k celkovému výkonu MC Tatrosky.

26.04.2008, Reportér Kapitola 8: Hluboko vnořeni, skáčkem vzpruženi

"Kluci tady jsem vám dala do šatny nějaké ovoce..."
"Aha...a tekutá podoba by nebyla???"
Iva a Štěpa

Je záhada proč seskupení, které se hrdě hlásí ke kopřivnickému městečku, ještě neodehrálo ani jedno vystoupení na půdě města, jehož největší továrnu si vybralo jako krycí zástěrku pro své kreativní choutky. Ale ten čas, kdy se osm rozporuplných osobností mělo ukázat, nakonec přišel.
Vzpomněli si na nás hodní lidé města kopřivnického a dostali jsme nabídku si zahrát 26. dubna na Kopřivě spolu se slavnými The Chancers. Tato pražská skupina v nás vzbuzovala respekt jak se patří, taky jsme ze zkušebny pomalu nevylézali a Twns z toho měl noční můry, ve kterých se zničehonic objevovaly kytary, které ho chtěly rozsápat. Nakonec jsme ale sebrali své fidlátka, dali hubičku našim slečnám a vyrazili jsme dobývat doupě všech undergroundových bohů z Kopřivnice a přilehlých několika málo států, Noru a její Blue Saloon...
Kluci z Chancers už byli na místě, jelikož přespávali v jednou z hotelů a rozhodli se přijít nazvučit jako první (během tohoto obřadu všechny Trosky seděli v rožku a ani nepípli) a pak jsme se šli nazvučit my. Nazvučili jsme nejdříve nástroje, pak i sebe a nakonec jsme nazvučili játra. Protože jsme hráli až kolem půlnoci, rozhodli jsme se bezcílně potloukat po rozlehlých prostorách Kulturního domu, každý s jiným cílem. Štěpa a Bambus hledali nejbližší výčep, Twns a Hanys hledali nejhezčí slečny, Topry a Michal hledali nejlepší způsob, jak se zabavit, Pedrose hledal nejpotřebnější to věc, ladičku, a Weslo nehledal nic, protože už všechno má.
S úderem dvanácté hodiny Iva mávla, Caruzo mávl, Hanys mávl a už jsme spúšťali... Bylo dechberoucí kolik věrných fanoušků se na nás i tentokrát přišlo podívat, bohužel všechny zastínila jedna z největších ikon kopřivnického nebe Arnie. Jeho divoký tanec, nespoutaný řev a rozevláté oblečení dodávaly večeru tu správnou atmosféru.
Jakmile jsme odehráli, přišli na řadu Chancersáci, odehráli taky svoje a mohlo se jít kalit. Ze všech členů Tatrosky, kteří se afterparty zúčastnili, se nejvíce odvázal Topry, který následně napodoboval celý letecký park ČSA a následně se snažil vyrobit sochu Davida za pomoci pivního kelímku a trsátka. Celá společnost okolo stolu se nakonec shodla, že kdyby Topry na sobě ještě trochu zapracoval, mohl by jít dělat sochaře pro společnost Mutanti s.r.o.